3. 7. 2016

Jen jeden rok - Gayle Forman


Gayle Forman se stala spisovatelkou až poté, co se vzdala svého dětského snu být sluníčko. Gayle ráda cestuje a také to promítá do svých knih. První, kterou se proslavila byla kniha Jestli zůstanu, která se dočkala i filmového zpracování. Dnešní recenze je však na Jen jeden rok - pokračování knihy Jen jeden den.


Vydalo nakladatelství Yoli v roce 2015, 341 stran

Hledání, nacházení a ztrácení
Po neuvěřitelně prožitém dnu ve Francii se Willem probouzí v nemocnici a pomalu si vzpomíná, co vše se za posledních 24 hodin událo. Jeho novým cílem je najít vysněnou Lulu, kterou neúmyslně opustil. Problém je ten, že mu nestačila říct své pravé jméno a on o ní nic neví. Tady Willem začíná svůj hon za dívkou svých snů a snaží se z několika malých indícií najít správnou cestu, která ho k ní dovede.

Po těch slovech se mě zmocní určitej pocit. Jako by se všechny hodiny na světě zastavily, ztichly. Domov. 

Willem je velice zajímavá postava s poutavým životním příběhem, který byl bohužel naprosto špatně podaný a dohromady z něj stejně nic moc nevím. Což je škoda, protože jsem se těšila, že se o něm dozvím něco víc... Nebo možná něco trochu jiného, než jsem se dozvěděla. Také mi vadilo, že se v příběhu střídalo velké množství dalších postav, které jen přišly a po pár stránkách zase odešly a my z nich dohromady nic neměli a moc se o nich nedozvěděli.

České vydání této knihy navíc obsahuje novelu Jen jedna noc. Ta byla naprosto skvělá a dala mi vše, co jsem o pokračování příběhu chtěla vědět. Avšak 300 stránek, které novele předcházely, bylo naprosto nudných a nezáživných. Přeskakovala jsem docela dost pasáží a to to obvykle nemám ve zvyku. Po prvním dílu člověk totiž už chce vědět, jak to dopadne, ale předchází tomu tolik zbytečných keců a událostí, které mě prostě nebavily. Asi ani nedokážu s jistotou říct, jestli to bylo tím, že byla kniha špatně napsaná nebo tím, že jsem se nemohla dočkat rozuzlení.

Nerozeznám je - loňský a letošní rok. Jsou jedním a tím samým. Potom je teď. Teď je potom.

Oproti Jen jeden den se kniha odehrává v několika různých státech - díky Willemově nátuře tomu ani jinak být nemůže. Což byla sice vítaný novinka, ale po každé změně prostředí jsem se ji za chvíli nabažila a chtěla už něco nového, co nás více dovede k tolik kýženému konci.


Konečné hodnocení
Abych vše uvedla na pravou míru - pro MĚ byl Jen jeden rok jedním velikánským zklamáním, protože má očekávání byla naprosto rozdílná. Čekala jsem vyvrcholení epické love story a více momentů s Lulu a Willemem. Jenže o tomhle prostě ta kniha nebyla. A já se s tím nedokázala smířit. A proto jsem k ní tolik kritická, a kdyby České vydání neobsahovalo novelu Jen jedna noc, tak by hodnocení kleslo na 2/5, jestli ne níže.

Proto mě moc mrzí, že vám Jen jeden rok nemůžu doporučit, protože začátek této série jsem si doopravdy zamilovala, ale její pokračování vůbec nenaplnilo má očekávání. Jen jedna noc to celé zachraňovala, ale i tak mám z knihy rozporuplné pocity. Pro všechny, kteří si na nějakých láskyplných vyznáních nijak nepotrpí, bude tato kniha příjemným počtením. A vám ostatním dám radu, aby jste si knihu půjčili v knihovně, přečetli první dvě a poslední dvě kapitoly a novelu Jen jedna noc a budete z toho mít mnohem větší zážitek, než z přečtení celé knihy (...teda já bych určitě měla.)


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...