27. 9. 2015

Colleen Hoover - Ugly love

17788401Colleen Hoover je mladá autorka několika bestsellerů (Beznaděje, Život jedna báseň). Doma má na starost rovnou čtyři chlapy, proto pro ni není problém psát z mužského pohledu. V Česku její knihy naleznete u nakladatelství Yoli, příští rok vyjde Ugly love pod názvem Nešťastná láska, teď si na ni můžete přečíst mou recenzi.

Vydalo nakladatelství Atria books v roce 2014, 337 stran

Když se Tate přistěhuje za svým bratrem vůbec netuší, co všechno se vyklube z opilého kluka válejícího se před dveřmi jejího nového bytu. O to víc je překvapená, když zjistí, že je to bratrův nejlepší kamarád Miles a má se o něj postarat. A to by nebyla správná New adult kniha, kdyby mezi nimi neprobíhalo to správné jiskření, které je dřív nebo později svede do jedné postele. Nikam jinam. Milesova minulost mu neumožňuje se odevzdat Tate, tak jak by si přála, jak dlouho však vydrží skrývat své city?

Neptej se na minulost.
Neočekávej budoucnost.
Jediné slovo, které mě napadá pro popsání Tate je plochá. Nijaká. Nemastná neslaná. A dál si to asi domyslíte. I když ve skutečnosti to mohla být milá holka, ale v knize se bohužel moc neprojevovala a dělala to, co se ji píská.
Naopak Miles mi byl sympatický, ačkoliv byl odtažitý, to ale bylo pochopitelné. Od začátku bylo jasné, že ho potkalo něco nemilého a o to větší požitek jsem potom měla ze samotného odhalení, které bylo srdcervoucí a srdce tekly proudem.

Ačkoliv všechny akce v knize byly odůvodněné, docela mi vadilo to, že všechny Tateiny kapitoly končily v posteli. Vždy když jsem začal číst její kapitolu už jsem věděla, že to bude jen o nějakém podnětu, který ji dovede do postele s Milesem. Vzhledem k tomu, že její kapitoly zaujímal větší část v knize, tak už bylo otravné, jak se pokaždé s mírnými nuancemi opakuje stejný scénář.
Také prostředí knihy nebylo zajímavé. Jeho pokoj. Její pokoj. Obývák. Kuchyně. Asi si to dokážete představit. Není divu, když tam spolu jenom spali, tak nic zajímavějšího vymyslet asi nešlo.  Našla bych pár hezkých scén na letišti pod hvězdami a podobně, moc jich bohužel nebylo.

Ugly love sice nepatří mezi mé nejoblíbenější knihy, ale zaujme vás svým dojemným příběhem, který se kousek po kousku dozvídáme na pozadí hlavní linky. Jak sama Colleen řekla, Miles byl první kluk, kterého napsala, jehož příběh ji rozplakal. Takže vám garantuji, že při čtení této knihy nezůstane ani vaše oko suché. I když je možné, že se do hrdinů a jejich strastí až příliš moc vžívám. 

Oproti Hopeless, kterou jsem také letos četla, na mě kniha tolik nezapůsobila, nevryla se mi do paměti, ani se o ni nebudu sálodlouze vybavovat se svými přáteli. Ugly love obsahuje správné množství téměř dokonalých hlavních hrdinů, starostlivých bratrů a na můj vkus až moc sexu, ale nelze uspokojit všechny. Je to klasická New Adult kniha, která uspokojí všechny příznivce tohoto žánru a Colleen Hoover.  

Mějte se krásně, 
Vaše
KejBí!

20. 9. 2015

Report - Michal Viewegh a dva ušmudlané dorty

Pátek, 19.6.2015
17:42 Potopená v těstu, krému a marcipánu nadávám na svět, protože člověk, který si vymyslí udělat dva potahované dorty ve tvaru kytary  v jeden den, je vážně idiot. Nutno podotknout, že tím idiotem myslím sebe sama, a že  potahovaný dort jsem v životě nedělala.

17:49 Víc těsta, víc krému, víc marcipánu. V nestřežené chvíli, kdy si dávám od toho všeho pauzu, mě zastihne otec s tím, že jeden z dortů bych měla asi tak za 10 minut odevzdat oslavenci (bratrovi), protože bude zahájena slavnostní rychlovečeře. Protože bratr, slavící naprosto bezvýznamné 24. Narozeniny, musí v 7 pryč a taktéž mě informoval, že od osmi je v naší dědině nějaký spisovatel na literární noci. Nějaký „Majkl víněco“. Naprosto zmatená všemi nově nabytými informacemi spíchám zbytky těsta s trochou krému a doprostřed házím svíčku. Nový dort ve tvaru kánoe předávám bratrovi s tím, že jeho dar ještě nedorazil.

18:12 Při slavnostní večeři se od mamky dozvídám, že za Majklem stojí Michael Viewegh jeden z největších českých spisovatelů. Nevěřícně zapojuji do konverzace Google a ověřuji si že to je doopravdy pravda.

18:15 Běžím dodělat základ druhého dortu a potahování odkládám na dobu neurčitou.

19:20 S hrůzou zjišťuji, že čtyři dny antibiotik na mě zanechaly hrůzné následky a snažím se ze sebe udělat znova člověka. Stíhám vás ještě informovat na facebooku krátkým statusem  a dávám se do práce.

19:45 Snad se mi to povedlo a vybíhám z domu směr Městský úřad, kde se všechno bude odehrávat.

19:59 Stíhám jak nikdy. Vcházím do již zaplněné místnosti, kupuji si knížku Zpátky ve hře, ke které se bude celá akce vztahovat, vyhledávám tetu a nacházím místo ve čtvrté řadě.

20:03 Do čela přichází Michal Viewegh v doprovodu naši knihovnice. Po krátkém představení začíná číst jednu povídku o tom, jak žena skrývala svého mrtvého muže. Člověk by ani neřekl, že tohle téma rozesměje celý sál.

20:20 Stále s úsměvy na tváři přichází trapné ticho, kdy je vyhlášen čas na otázky. Byli jsme poinformování, že nás nechá „vyhnít“, a třeba se někdo na něco zeptá.

20:23 Prvního člověka přemohla zvědavost a odstartoval debatu, která trvala až do 9. hodin. Dozvěděli jsme se spoustu věcí, a větší část  z nich jsem už zapomněla, i když jsem si říkala, že vám o tom musím napsat. V paměti mi například utkvělo to, že hlášku z Účastníků zájezdu „Hnědé podšálky vracejte.“  doopravdy uslyšel při jedné ze svých dovolených nebo že začal psát fantasy knihu,ke které sice vymyslel fantasy část, ale příběh chyběl, tak snad ho někdy políbí můza a tenhle nápad dotáhne do konce! 

20:59 Nakonec na řadu přišla autogramiáda a já dostala své první věnování! Dokonce jsme si s tetou udělaly i fotku, z toho máme obě radost!

Z celé akce jsem odcházela nabitá energií,  pan Viewegh je moc milý, sympatický a vtipný, to se ukazuje i na jeho knihách. Sice jsem do té doby žádnou nečetla, ale Zpátky ve hře už mám z větší části přečtené, tak se více dozvíte v krátkém shrnutí, které někdy časem přijde (Nebo taky ne, že...). Kéž by takových akcí u nás bylo více, ale jsem si celkem jistá, že jednou za všemi spisovateli dojedu sama.

Jinak dorty dopadly obstojně, i když jsem je dodělávala o půlnoci – dokonce byly i poživatelné!

Mějte se krásně,
Vaše
KejBí!

13. 9. 2015

Deset malých nadechnutí - K.A. Tucker


Kathleen je úspěšná spisovatelka píšící především pro teenagery, al v jejích knihách najdete spoustu maličkostí, které zaujmou i ty, kteří nepatří do cílové skupiny. Svou první knihu vydala již v šesti letech, avšak proslavila se až sérií Deset malých nadechnutí, jejíž první díl jsem právě přečetla.


Vydalo nakladatelství Baronet, v roce 2015, 261 stran

Nový začátek, nepřekonatelná přitažlivost a odpuštění...

Život Kacey a Livie není „normální“ už nějaký ten pátek. Avšak rozhodnutí to změnit přijde, až je Livie téměř znásilněna vlastním strýcem.  Kacey přebere zodpovědnost do vlastních rukou a společně se vydávají do Miami začít úplně od nuly, zapomenout na minulost a stát se lidmi, na které by jejich rodiče mohli být pyšní. Kacey začne nevinně pracovat v kavárně a žijí ze dne na den. Své sestře se snaží poskytnou tu nejlepší péči, kterou jen dokáže, i když je to těžké. Jejich situaci však zachrání sousedka, která Kacey dohodí práci u baru a její šance na získání  vysněného života stoupají.

Při nastěhování do nového bytu Kacey potkává Trenta, naprosto neodolatelného souseda, kterému by mohlo její srdce podlehnout. Kacey však před sebe postaví nepřekonatelné hradby a nechce si ho pustit k tělu, nejen kvůli jeho nikdy nekončícím otázkám na její minulost. Jenže sama ví, že jejich vzájemná přitažlivost je mnohem silnější.

Co když se vám život obrátí vzhůru nohama?  Co když se už nemáte na koho spolehnout? Co když se rozhodnete začít znovu? Co když zjistíte, že vaše minulost vás vždycky dostihne? 10 malých nadechnutí vám dá odpovědi na všechny tyto otázky. Prostě to zvládnete. Stejně jako to musela zvládnout Kacey, která se i přes všechny překážky zvládla znovu postavit a postarat se jak o sebe, tak i o svou sestru.

Lov potravin v kontejnerech na odpadky prý už není taková zábava, jako bývával.

Abych pravdu řekla, tak mi Kacey byla ze začátku docela nesympatická, moc upjatá, chladná a cynická. Prostě na nějaké sžití s hlavní postavou jsem mohla zapomenout, ačkoliv jsem její postoj ke světu chápala. O to milejší mi byla Livie, která rozjasnila Kaceino pochmurné myšlení. Příjemným ozvláštněním mi byla i Storm, která si mě získala svým vtipem a dokázala, že i ve strip baru můžou pracovat slušní lidé s vysokými ambicemi, kterým bohužel nepřál osud.

V knize bylo později krásně vidět, jak si se svými postavami Tuckerová vyhrála a věděla, jaké je chce mít. Nenarazila jsem na dva hrdiny, kteří by si byli podobní a já si tak pletla jejich osudy. Každý svým kouskem osobnosti do celého příběh krásně zapadal a dohromady jim to zkrátka a dobře klapalo jako hodinkám.


Z, na první pohled, dívčího románku se vyklubala knížka, která vás dostane již po prvních stránkách. Neustále si kladete otázky, které se po celou dobu knihy hromadí a jen sem tam dostanete tolik žádanou odpověď, díky toho jste pořád napjatí a otáčíte stránku za stránkou. I když už najdete nějaké chybičky, tak na druhou stranu máte 304 důvodů pro dočtení knihy. Na každé straně se skrývá nějaká drobnost, která vám vykouzlí úsměv na tváři, donutí vás se zamyslet nebo si rovnou uvědomíte, jak krásně se máte, když můžete číst 10 malých nadechnutí. 

E-knihu si můžete zakoupit na e-shopu Palmknihy.cz


Mějte se krásně, 
Vaše
KejBí!
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...